Jdi na obsah Jdi na menu
 


Balada o tem strašnym ómrťó na kópališťo.

Petr Linduška

 

Jednó belo hrozny parno,

pětatřecet stopňu hic.

Na obchuzko na plovárňo

vešil nadstrážmistr Hryc.

 

Poti se jak dvirka z chliva,

vtem ho kdose zavolá.

Chvilo se tém směrem divá,

snaď to néni mrtvola?

 

Vetahle ho, chlapec, chodák,

žádny známke po žeti,

Hryc tam skoči, žádné hlópák:

„Běžte všeci do řeti ! ´´

 

Já včel bodo oževovat,

znám oměly décháni,

vodo mosim vepompovat,

zkosime ho zachránit!

 

Nic to ale nepomáhá,

žádná barva, žádné dech,

včel je každá rada drahá.

Citi roko na zádech.

 

Stará bábinka tam stoji.

„To je marny, nech ho bet,

teho nikdo neprobodi,

nebode jož nikdá žet.´´

 

Nadstrážmistr celé rodé.

„Jak to vite, babo zlá ?´´

„Te se senko dochem chodé,

deť má brusle na nohách !´´

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář